Teorie v praxi aneb hluboký program a jak na něj.
Ahoj,
krásně jsem teď prožila pro mě těžkou situaci, kde jsem si uvědomila, jak hluboko uvnitř mám zakořeněné principy starého paradigmatu. Zažila jsem situaci, kde já jsem ctila, že druhý člověk udělal chybu a mohla být život ohrožující. Byla jsem z toho v šoku, čili v dané situaci se projevil program poučování druhé osoby, který vygradoval v tu osudnou chybu. Naštěstí se nám situace pouze ukázala a nemuselo dojít k újmě na zdraví, za což jsem nesmírně vděčná.
O co šlo? Moje mamka řídila auto asi jen 10 km. Než jsem se rozjeli, poprosila jsem jí, aby jela tak, jak si to majitel vozu (můj muž) přeje, aby respektovala jeho přání. Během cesty se ovšem nic takové nestalo, stal se úplný opak. Mamka jela zprvu v pohodě a ve chvíli, kdy jsem začala dávat pozornost do kontroly jejího projevu (řízení), začala dělat chyby. Nepodřazovala do zatáček, když jela 30Km/h, měla tam stupeň 4 (což nevyhovuje motoru vozu) atd, až nakonec zastavila v protisměru před zatáčkou, kde do nás mohl někdo narazit. To už jsem nedala a zvýšila jsem hlas, Jinak jsem to v tu chvíli neuměla. Věřím, že ona jela, tak jak nejlíp v tu chvíli uměla a jelikož dělala zrcadlo mému strachu, bylo jasné, že čím víc já budu mít strach, tím větších chyb se ona dopustí.
Druhý den, když to v ve mě dozrálo, jsem šla z kůží na trh a jak rozum velí, chtěla jsem v klidu situaci vysvětlit a poprosit jí, aby příště dávala větší pozor. To, co přišlo, byl MAZEC.
Moje mysl si myslela, že já řeknu s čím mám problém, druhá osoba, které se to týká, jej příjme a protože se máme rádi, tak příště to zkusíme trochu jinak. NE snaha od druhé osoby nepřišla!!! Neboť toto je staré paradigma. Chtěla jsem, aby můj problém řešila druhá osoba, aby se ona změnila. Ale tak to nefunguje. Chyba je na mé straně, já se musím změnit a dovolit změnu i tomu druhému, MÍT DŮVĚRU!!! A to je změna starého pradigmatu na nový.
Přišla pak ke mě otázka, že i pro mamku to musela být lekce, že i já jsme jí musela něco zrcadlit, takže by i ona z toho měla něco odnést atd. ANO, to určitě ano, ale už jenom to svolení, že bude zrcadlem a zahraje hru utrpení pro pochopení stačí. Jediné, co by si z toho mohla odnést je, že si sama pro sebe, když bude chtít, řekne, že vypiluje svůj styl řízení. Ale to musí jít od ní a ne tím způsobem, že jí o to druhý požádá či jí do toho dokonce nutí.
Zkuste se zamyslet, kolik situací jste už takto prožili. Co vám měli ukázat. A jak jste se cítili. Cítili jste důvěru a nebo program???
Držím palce :)