Jak funguje nápad.

Ahoj,

věřím, že jste si všichni užili krásné svátky a objevili jste velikonočního zajíčka v podobě skryté zprávy, která k vám přišla jako nová myšlenka, nový nápad. O Velikonocích, jak jsem již psala, si připomínáme možnost a sílu transformace, a to jak formou pohanských tradic, tak křesťanským svátkem. Obě tradice nás vedou ke vděčnosti za všechno nové, za to, že jsme přežili zimu a oslavují nový začátek, plodnost nového roku. Pravý čas na nápady a realizaci myšlenek, které ve vás klíčí. 

Když na tomto světě něco vzniká, vždy to má jasně daný průběh. Krásné připodobnění je k jednomu roku, kdy proběhne jaro, léto, podzim a zima. Takový nápad má stejný charakter. Nejprve ve vás dříme jako semínko v hlíně, pak ve vás začne pučet a hledá si svou cestu ke slunci pomocí realizace, ze které pak sklízíme plody jako úspěch našeho nápadu. Je krásné, jak to všechno funguje podobně, jak je to v přírodě zapsané. Opravdu jí stačí jen pozorovat a ona nám dá odpověď na vše. Ovšem jak už to v přírodě chodí, né každé semínko vyklíčí, a i když vyklíčí, nemusí udělat úrodu. Né každý plod je šťavnatý, některý shnije. A tak je to třeba brát i s nápady a myšlenkami. Tak nás příroda učí, že nemáme být zklamaní z neúspěchu, vždyť už v nás dříme další květ plodu, že. Řekla bych že naše činy, myšlenky a idee jsou jako květy na stromě a my jsme ten strom. Květy přejdou, uschnou zmrznou, některé se promění v plod, listy opadají, ale strom jako jediný zůstane a po zimě může plodit znova. Proto není třeba být smutný. Ba naopak, pokud se takový prostor naskytne, můžeme jej využít třeba ke sbírání síly na další plodné období. 

Naše mysl nám neustále dává myšlenky a nápady, ale pouze ty "silné" dojdou k realizaci. Jak to poznám? Když je myšlenka silná, přináší s sebou emoce, když je ještě silnější, vaše intuice vám řekne, že to máte rozvíjet a není třeba nad tím přemýšlet. Prostě to v tu chvíli víte, že je to výborný nápad. Dokonce se může stát, že když takový nápad zametete pod koberec, může vás to pěkně semlít. Můžete si všimnout, že některé nápady, stejně jako květy na stromě prostě zaniknou a neštěkne po nich pes, i když vypadali velmi nadějně. Ovšem pokud přijde nápad s potenciálem, který k tomu v danou dobu, kdy cítí emoci, vytvoříte, je to jiné. Cítíte sílu myšlenky a úplně vás to rozjaří jak malé dítě, to je ono. To je ten nápad, který má šanci na realizaci. Většinou se toho hned chytne mysl, která začne iniciovat realizaci. A když si to dovolíte, tak se ve vašem životě pro to udělá i prostor. Je třeba věřit, důvěřovat a tvořit.  

Co s nezpracovanými nápady? Pokud své nápady dlouhodobě odkládáte a realizace se neděje, vaše dětské já bude zklamané. Takový stav může vést k různým přetlakům, nespokojenosti a až k depresi. Prostě, když si člověk dlouhodobě nevyhoví, tak se to někde projeví. 

A takhle nějak si myslím, že funguje realizace tvořivých myšlenek. Tvorba je na nás, ovšem vymyslet si, že si zítra koupím nové auto, je velmi netvárné a netvořivé. Mezi chtíčem, touhou a intuitivní realizací nápadů je tenká hranice. 

Držím vám palce, ať nové nápady, co přinese jaro, plodí krásné plody.